Loňský rok byl prvním rokem fungování energeticky úsporného projektu na AVU. Náklady na elektřinu, zemní plyn a vodu se snížily o 2,9 mil. korun. Výsledná úspora by byla v běžném roce vyšší, ale výsledek ovlivnila také pandemie COVID, která měla dopad na obsazenost objektů. 

AVU je třetí vysokou školou v ČR, kde úspěšně funguje energeticky úsporný projekt řešený metodou energetických služeb se zárukou úspor (EPC). Je však první, kde stavební úpravy, modernizaci vytápění, vzduchotechniky a osvětlení hradí částečně dotace. Zbytek investice ve výši 25 mil. korun pak škola splácí z budoucích úspor energie, jejichž výši má smluvně zaručenu 10 let poskytovatelem, kterým je společnost ENESA z ČEZ ESCO.

„Za AVU mohu po prvním roce fungování říci, že jsme rádi, že jsme se nenechali odradit náročnější administrativou kolem dotace. Díky ní jsme mohli současně provést a zaplatit modernizaci energetiky i stavební práce, jejichž vliv na snížení spotřeby energie je nesporný, ale jejich návratnost je delší než u technologických opatření, “ vysvětluje Evžen Mrázek, kvestor AVU.

“Zákazník – nemocnice, škola či radnice – nemusí na modernizaci dávat peníze ze svého rozpočtu, náklady na energetickou modernizaci se postupně uhradí z dosažených úspor energie. Loni naše projekty EPC celkově českým městům, nemocnicím, školám a dalším institucím uspořily téměř 250 milionů korun! Během COVID je to pro ně vítaný příspěvek do jejich rozpočtů,“ říká generální ředitel ČEZ ESCO Kamil Čermák.

Výsledky prvního roku EPC jsou často odrazem nastavení EPC projektu. „Pro EPC je charakteristická provázanost technologických a organizačních opatření. Ta se během prvního roku ladí, takže skutečně dosažená úspora energie může být v prvním roce fungování projektu i nižší než garantovaná, rozdíl pak doplatí poskytovatel, tedy my. Na AVU jsme v tomto prvním roce ušetřili i po úpravách o 150 000 korun více, než činila smluvně zaručená úspora,“ pochvaluje si Milan Dorko, generální ředitel ENESA.

Modernizace 4 objektů v majetku AVU s cílem snížení energetické náročnosti objektů zahrnovala výměnu dosluhující technologie a osvětlení, opravu historických oken a dveří a instalaci moderních dohledových a řídicích systémů. Jelikož se jedná se o budovy postavené na přelomu 19. a 20. století, na nichž se architektonicky podíleli mimo jiné i Jan Kotěra a Josef Gočár, musely veškeré úpravy probíhat maximálně šetrně.

K nejsložitějším patřila oprava velkých ateliérových atypických oken. Do původních, repasovaných rámů zde byla vsazena nová izolační dvojskla, která byla vyrobena tak, aby byly v ateliéru zachovány původní světelné podmínky.

Nastavení platebních podmínek pro AVU jakožto žadatele o dotaci z OPŽP při realizaci úspor metodou EPC bylo v ČR využito poprvé po podzimní aktualizaci závazné metodiky. Jde o standardní nastavení pro všechny projekty tohoto typu nejen v OPŽP, ale i v dalších operačních programech.